|
|
Hranice nářečního lexika
Šipková, Milena
Po komplexním popisu gramatiky od Jaromíra Běliče a geografickém zachycení a popisu českých dialektů v šestisvazkovém Českém jazykovéma atlasu je třetím a patrně nejdůležitějším úkolem tradiční české dialektologie zpracování celonárodního nářečního slovníku. Na pozadí současné jazykové situace v České republice se autorka zamýšlí nad pojetím celonárodního nářečního slovníku, nad jeho specifiky a hranicemi (např. otázka profesionalismů, potencionality apod.).
|
|
|
K některým výpůjčkám z němčiny ve Slovníku nářečí českého jazyka
Čižmárová, Libuše
Stať se věnuje některým lexémům německého původu obsaženým v nářeční databázi, v tzv. Archivu lidového jazyka, z něhož SNČJ vychází, a jejich hláskoslovné, morfologické a slovotvorné variabilitě v procesu adaptování do češtiny. Některé lexémy, především složeniny, prošly v českých dialektech velkými změnami. V článku jsou uvedeny příklady adaptovaných slov a popsány postupy jejich adaptace (bamšáblena, brantvajn, branzole, bruclek, brutvan atp.)
|
|
|
Ke koncepci celonárodního nářečního slovníku
Kloferová, Stanislava
Příspěvek přináší dosud nejobsáhlejší informace o koncepci Slovníku nářečí českého jazyka, který vzniká v brněnském dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a který zpracovává relativně úplnou lexikální zásobu všech dialektů českého národního jazyka. Autorský tým navazuje na zkušenosti s pracemi na Českém jazykovém atlasu a na Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. V roce 2015 končí úvodní, pětileté období projektu Slovníku. Během něj byl zpracován heslář, paralelně byla vytvářena koncepce a zpracovávána hesla s počátečním písmenem A–C (cca 8 tisíc hesel). Primární podoba Slovníku je elektronická, zároveň je připravován podklad pro podobu tištěnou (knižní). Příspěvek informuje o přípravných pracích, o materiálových zdrojích a jejich průběžném rozšiřování. Pozornost se soustředí na strukturu heslového odstavce: na heslové záhlaví (na podobu lemmatu a zjištěných variant; zvlášť se upozorňuje na princip tvorby lemmatu u slov cizího původu), na typy heslového záhlaví, na metody užívané při definici významu, při uvádění dokladů a jejich typů a na způsob uvádění lokalizace (do určité obce nebo regionu), pojednává se o principu hnízdování (v tomto slovníku se týká podřazování slov, která jsou k základnímu heslovému slovu v onomaziologickém vztahu modifikačním). Přínosem pro lexikografickou praxi je zamýšlené interaktivní propojení s Českým jazykovým atlasem a Slovníkem pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Pro orientaci jsou připojeny ukázky hesel.
|
host ::
RSS.